Rozhovor s mistrem F2 Trophy

Již nějaký čas vídáme na tratích a ve výsledcích jméno posádky Blahna - Schovánek, která má za sebou nějaké ty úspěchy, v tomto případě především v F2 Trophy. Václav Blahna - soutěžící Pavel Ondrašík - nám poskytl rozhovor po sezóně 2018.

(VB = Václav Blahna)

Jak bys zhodnotil uplynulou sezónu zatím "zánovního" šampionátu Next RC Rally Championship?
VB: Nemohu ji hodnotit nijak jinak než pozitivně. Potřetí se mi podařilo vybojovat celkový první flek ve dvoukolkách a i pár bodíků pro tým tam padlo, takže velká spokojenost. Vyhnuly se mi nějaké větší technické problémy, auto fungovalo jak má, tak jsem měl z jízdy po roční přestávce opět zase radost. Jen je škoda, že se v F2 loni nesešla větší konkurence. Na prvním závodě to vypadalo nadějně, ale pak jsme od druhé rally zůstali sami dva s Arazimem. Nicméně tu přetahovanou o první flek jsem si s ním užíval až do konce, je to velký bojovník. Snad ten titul v příštím roce konečně pro sebe urve.

Vyhrál jsi v F2 Trophy, a to vlastně již potřetí v kariéře, jdou tyto tituly nějak srovnat?
VB: Každý titul byl jiný. První jsem vyhrál v sezóně 2015, tam jsem nastoupil až na „Žabě“. Chtěl jsem si kategorii F2 vždycky vyzkoušet a v již rozjeté sezóně nebylo co ztratit, tak jsem jen sundal řemínek, vyhodil zadní poloosy a jelo se. Dosažený výsledek byl pro mě velkým překvapením, bylo to moje první umístění v celkové první desítce. Dvoukolka mi sedla jak prdel na hrnec. No a ve zbytku sezóny začalo bodové stíhání Fagasa, který této kategorii vévodil. To se nakonec povedlo a v posledním závodě jsem díky výhře slavil svůj první titul. Tohoto titulu si s odstupem času cením asi nejvíce. Popravdě, kdyby jel Fagaso Viking Rally, či měl srovnatelný podvozek jako já, asi bych na ten titul nedosáhl. Má to pořád v rukách, což dokazuje i teď v zimním šampionátu. Ale na "kdyby" se nehraje. O rok později se v kategorii F2 rozrostla konkurence. Největšími rivaly byli Biasion a Dan Peťovský. Závody byly vyrovnané. Bohužel kluky během sezóny provázaly technické problémy jejich vozů, takže před posledními dvěma závody bylo o titulu rozhodnuto. Pak jsem si dal kvůli většímu časovému vytížení rok pauzu a na start rally jsem se s Peugeotem opět postavil až v loňském roce. Jak již zmiňuji výše, v prvním závodě byla celkem slušná konkurence, která ale bohužel od další soutěže odpadla - hlavně jsem se těšil na pěkné boje s Danem, ten také tu dvoukolku pěkně vodí. Ale nakonec v rozjeté sezóně přestoupil do Historiků, škoda. Takže jsme zůstali jen s "Broňkem" Arazimem. Tady jsem měl opět trochu štěstí, bo kdyby mu nezastávkovala technika na "Brátru", tak se o titul nebojovalo do posledního závodu a měl by jej bezpečně v rukou on. Jinak to byly moc pěkné tři roky s předokolkou a nyní je na čase se posunout dále do jiné kategorie. Tentokráte se budu snažit trochu potrápit kluky v Historicích. Uvidíme, jak to půjde.

Je nějaký tajný recept na to být nejlepší dvoukolkou? Protože v posledních letech jsi Ty, kdo tuhle kategorii s přehledem ovládá.
VB: Žádný tajný recept bohužel nemám, jezdil jsem klasicky upravené Xvéčko. Dvojkolka mi prostě sedla hned od první jízdy. Je jednoduchá na nastavení i na údržbu a jízda s ní je taková klidnější - stíhám jí. Více vyhovuje mému jezdeckému stylu. Se čtyřkolkou neustále bojuji, ale to se snad časem poddá. A kdyby někdo chtěl znát tajný recept na úspěch v F2 - co vím, jeden dvoukolkář začal koketovat s Voodoo, málem mu to v posledním závodě vyšlo. Až toto umění rozbalí naplno, sezóna bude jeho. Fandím mu!

Co je Tvým oblíbenějším povrchem, asfalt nebo šotolina? 
VB: Jednoznačně šotolina. Asfalt je na mě moc rychlý. Nemám tak dobrou orientaci jako ostatní - mým problémem je, že koukám pořád na auto, místo toho, abych občas sledoval i trať před sebou. Na asfaltu se rychle střídají zatáčky, takže dost často mě některá nachytá a jedu pak do pr…., teda úplně jinam než vede trať. Návrat pak stojí nějaké vteřinky. Naopak šotolinové tratě jsou z mého pohledu širší, pomalejší a zábavnější. A také mě více baví běhat v přírodě po lese, než na betonu.

Všichni ví, že Ty jsi tím zainteresovaným, který vede rodinný PMJ Racing, jak náročné je "šéfovat" tři auta? 
VB: V týmu máme rozděleny role - Kopáček vyhrává ceny (hlavně pochutiny, na kterých ujíždí Stratieva), já mám na starosti auta a Ekaterina obstarává catering pro tým. No, a abych řekl pravdu, zajišťovat tři "káry" v provozuschopném stavu, je takové menší peklo. Stratieva i Kopáček si jen ofouknou prach z auta a dají jej na podstavec. Abych zabránil slzám zklamání (u prcka) či probodávajícím pohledům (u ženy) z důvodu poruchy a třeba následného "VéPéčka" na dalším závodě, je potřeba podvozky vyčistit a udělat údržbu - hlavně po šotolinových závodech. Je to časově náročné, a jelikož nejsem moc technický typ, tak také lehce nervující. Nicméně ke zvládnutí tohoto mi zatím skvěle pomáhá rum J. Ale nestěžuji si, jsem rád, že tento koníček sdílím se svojí rodinou a závodů se účastníme všichni. Zvlášť je hezké sledovat, jak to malého Kopáčka baví a zlepšuje se. A to za tu trochu "námahy" stojí.

Už jsi vyzkoušel F2 Trophy i Historiky. Není ta správná doba stát se bez různých omezení tím, kdo bude atakovat nejvyšší pozice jen absolutně?
VB: Přiznám se, že mě hlavní kategorie láká, hlavně kvůli bodům pro tým. Je pěkné vidět náš rodinný tým PMJ v klasifikaci Team Trophy mezi pár vyvolenými týmy, které dokázaly urvat v sezóně alespoň nějaký bodík. Nicméně hlavní kategorii nakonec ještě letos nepojedu. Rozhodl jsem se vrátit zpět do kategorie Historic. Když jsem s RC Rally začínal, dal jsem si za cíl alespoň v jednom jediném závodě stát na "bedně" v této velmi populární kategorii. To se mi zatím v letní sezóně ještě nepodařilo, jen v té zimní. Uvidíme, snad si tento cíl budu moci na konci letošní sezóny odškrtnout. Nebude to ale nic lehkého, neboť bude tato kategorie dle prvních ohlasů opět našlapaná skvělými závodníky. Bude to výzva.

Absolvoval jsi už velké množství závodů, které se mnohdy "opakují", je z Tvého pohledu nějaká nejpreferovanější soutěž, či trať? A je nějaká rally z Tobě známých, na kterou se v příštím ročníku tak trochu netěšíš?
VB: Všechny závody, které jsou vypsány na novou sezónu, jsem již v minulosti alespoň jednou absolvoval a za mě jsou všechny super. Ale kdybych si měl vybrat jen jednu jedinou rally, tak je to Rajd Luzskowyczki. Jel jsem tuto soutěž sice jen dvakrát, ale pro mě je to best off-ka. Ty tratě jsou tam jedním slovem boží a moc mě baví na nich jezdit. No a Manfrédův bufet, který pro nás na tomto závodě zajišťuje, to prostě nemá žádnou chybu. Jsem moc rád, že veterináři prozřeli a zrušili zákaz vstupu do lesa, takže se letos opět tato rally vrací zpět do kalendáře šampionátu, kam právem patří. No a co se týče nějaké soutěže, na kterou bych se netěšil, tak tu žádnou nemám. Každá je jiná a pokaždé si člověk najde to své. Na závodech vždy panuje přátelská atmosféra, takže i když se zrovna nedaří, prožije se fajn den.

Prozraď nám něco o sobě. Oblíbené jídlo, pití, koníčky….
VB: Letos budu mít čtvrtý křížek, vyrostl jsem v "Čamlíkově", studoval v Ostravě, pracoval v Brně a před sedmi lety jsme se spolu se Stratievou a prckem přestěhovali na Valašsko do malé vesnice u Vsetína, kde "vegetíme" doposud. Co se týče jídla, nejsem moc vybíravý, hlavně aby tam bylo maso. Dá se říct, že mi chutná cokoliv, teda kromě super zdravé kuchyně, která nám s Kopáčkem přistane na stole vždy, když si Ekaterina přečte nějaký nový článek na netu o tom, jak je důležité dekontaminovat tělo od všeho zlého… Co se týče pití, tak z alkoholických nápojů preferuji pivo, slivovici a kvalitní rum, z nealkoholických stačí čistá voda. No a koníčků mám kromě RC Rally vícero - kolo, fotbal, lyže a poslední dobou začínám koketovat s běháním. Jen často laboruji se zraněními, bo dle slov ortopéda není mé tělo uzpůsobeno ke sportu. Tak mi možná časem zůstane jen ta rally.

Spousta lidí se ptá, kdy bude Paní Stratieva Paní Blahnovou? Že by se dala udělat taková menší RC "Svíca"....
VB: To nevím. Kdo by si taky chtěl vzít "starší" ženu s děckem, že J. Ale otázka "sobáše" je spíše na Stratievu. Ona stále vybírá to "správné" datum, kdy budou všechny planety v takovém rozpoložení, že když se ten den vezmeme, tak náš společný život bude pak šťastný a harmonický. Zatím takový den nenastal a dle posledních zpráv ani v nebližších týdnech či měsících nenastane - prej dělá bordel Jupiter. Pluto už naštěstí astronomové ze seznamu planet vyřadili… Teď vážně, letos to asi ještě neklapne, jelikož máme spoustu velkých plánů - hlavně dokončit rekonstrukci našeho malého baráčku. Pokud mi ji mezitím neočaruje nějaký doktor, tak to vypadá na ten rok následující, kdy snad bude více klidu.

No a na závěr obligátní otázka. Co příští sezóna? Chystají se nějaké zásadní změny v týmu a kategoriích?
VB: Obsazení týmu na příští sezónu zůstává stejné. Jak již zmiňuji výše, chtěl bych jezdit v kategorii Historic. Stratieva přes zimu zkouší dvoukolky, tak ještě uvidíme, jestli ji to osloví a v nadcházející sezóně obšťastní tuto kategorii svou přítomností, či se zpět vrátí do čtyřkolek. No a mladý Kopáček přestupuje z "Akademky" do Juniorů. Zde bude usilovat se svou Fiestou o nějaké body v této nabité kategorii. Cílem pro nadcházející sezónu je hlavně si závody užívat a bavit se jimi stejně jako doposud. Je to skvělý relax - člověk na závodě alespoň na chvíli vypne a zapomene na strasti všedního dne. Na závěr bych chtěl všem závodníkům popřát úspěšnou sezónu 2019, ať se vám vyhnou technické problémy a závody si maximálně užijete! Zároveň bych chtěl za tým PMJ poděkovat pořadatelskému týmu šampionátu NEXT, že pro nás stále připravují takové parádní tratě, na kterých je radost závodit. Tak opět na soutěžích Nextu zase na viděnou. 









„Loa“  NRC